Torres del Paine je narodni park, jehoz symbolem jsou tri vrcholy, ktere maji cerne vrsky ze sedimentu a pod tim je svetla zulova vrstva. Za vstup do parku se plati a hlidaci nemaji s hlidanim neopravneneho vniku moc prace, protoze vetsina hranice je tvorena rekami a vstoupit tam lze jen na nekolika mistech. Do parku jsme vjeli autem, ale do hotelu jsme jeste asi 20 minut pluli katamaranem.

Tak jsme se od ledovce presunuli do El Chalten, nebyl zde vubec signal na mobil a odkud jsme podnikli dva vylety. Prvni byl k Fitz Roy. Bohuzel od rana prselo, a rozhled byl temer nulovy. Presto nas to neodradilo a slapali jsme do kopce jako divi. Nastup znamenal asi 400 m prevyseni. Pak jsme dosli k rozcesti, kde se cesta rozdvojovala, aby se posleze zase spojila. Zvolili jsme cestu kolem jezera,

Ve ctvrtek jsme se s Jindriskou svepomocne dopravili do El Calafante a rovnou jsme odjeli s ostatnimi k ledovci Perito Moreno. To byl onacejsi zazitek. Prijeli jsme do narodniho parku a uz prvni pohled na ledovec z dalky byl krasny. Trochu to kazil slejvak. Ale kdyz jsme prijeli az k nemu, pocasi se umoudrilo a my meli hezky. Okolo ledovce se jde po velmi peclive postavenych chodnicich, kterych jsou 2-3 km. Jsou postaveny tak, ze vyhlidkove plosiny jsou na vsech nejzajimavejsich mistech.

   Pohled na celo ledovce zblizka je uzasny. Videl jsem nejake ledovce v Alpach, v Norsku a na Islandu, ale tento ledovec je uplne jiny. Jednak velikosti a jednak strukturou. Je neuveritelne popraskany a obcas z nej odpadavaji telatka. Pokud se tak ty kusy ledu nejmenuji, je to chyba a nemelo by se tomu rikat teleni ledovce. Diky predchozimu slejvaku ledovec ztratil zbytky soudrznosti a pukal. Byl to zvuk velice podobny prasknuti petardy. Nekolikrat jsme videli i vlastni teleni, kdy pomerne velke kusy ledu odpadavaly do jezera pod ledovcem.

   Pak jsme se byli projet lodi po jezere. Kapitan se drzel dost daleko od ledovce (cca 100 m) a kdyz odpadl veky kus ledu z cela ledovce, pochopil jsem proc. Ledovec je vysoky asi 50-60 m a kdyz se velky kus odlomi, chvili dustojne leti vzduchem, pak dopadne do vody a udela obrovskou fontanu. Lod se chvili kolebala na vlnach, ktere i v nasi vzdalenosti mely cca pul metru. Kapitan ji ale velmi rychle postavil celem k vlnam, protoze to bylo opravdu neprijemne. Dokonce jsme videli nejake lidi, jak se po ledovci prochazeji.

   Priste zase budu pokracovat o dalsich divech teto zeme.

Milan

   Nejak se mi (ani Jindrisce) nechce psat o Buenos Aires. Je samozrejme mnoho zajimavosti, ktere by se o nem daly napsat. Ve vnitrnim meste ziji cca 3 miliony lidi, ve velkem BA a blizkem okoli cca 13 milionu lidi (nerucim za presna cisla). Premuzu se a par postrehu napisu.

Ahoj,

ve ctvrtek jsme byli u ledovce Perito Moreno, vcera jsme absolvovali nas prvni trek v Patagonii. Sli jsme 10 hodin (1000 m prevyseni) na vyhlidku pod Fitz Roy. Ted odchazime na dalsi trek a pokud se zadari a internet tu pujde (vcera vecer nesel), tak napiseme vic.

S pocasim mame vcelku kliku: po ceste k ledovci lilo, ale pak u nej jsme meli hezky. Vcera po ceste nahoru prselo. pak prset prestalo a misto toho zacalo snezit. Na cestu zpatky jsme meli krasne. Dnes je modra obloha a protoze rano byla namraza, tak to pry vydrzi cely den.

Vcera bylo jasno. Jizni kriz byl cca 30 stupnu nad obzorem, Omega Centauri v triedru vypalovala. Dnes nas Paola (mistni pruvodkyne) vezme autem asi 5 km za mesto do tmy.

Mejte se hezky a pozdravujte se navzajem.

Milan

 Jsme v hotelu, kde je pristup na net, takze mame moznost poslat prvni zpravu. Cesta probehla dobre, jen byla hodne dlouha. Nejprve do Frankfurtu a pak do Sao Paula. Z Frankfurtu do Sao Paula cesta trvala 12 hodin, ale protoze jsem leteli proti rotaci Zeme, tak jsme vyletali za tmy a prileteli taky za tmy. Pak jsme jeste leteli do Iguazu a odtud taxiky do hotelu. Jeste ten den jsme sli do

Vítám všechny příznivce na svých stránkách.

Nejsem žádný psavec (nebo jsem to zatím v sobě neobjevila), tyhle stránky jsou ryze účelové. Chystáme se na naši životní