Ledovec Perito Moreno

Ve ctvrtek jsme se s Jindriskou svepomocne dopravili do El Calafante a rovnou jsme odjeli s ostatnimi k ledovci Perito Moreno. To byl onacejsi zazitek. Prijeli jsme do narodniho parku a uz prvni pohled na ledovec z dalky byl krasny. Trochu to kazil slejvak. Ale kdyz jsme prijeli az k nemu, pocasi se umoudrilo a my meli hezky. Okolo ledovce se jde po velmi peclive postavenych chodnicich, kterych jsou 2-3 km. Jsou postaveny tak, ze vyhlidkove plosiny jsou na vsech nejzajimavejsich mistech.

   Pohled na celo ledovce zblizka je uzasny. Videl jsem nejake ledovce v Alpach, v Norsku a na Islandu, ale tento ledovec je uplne jiny. Jednak velikosti a jednak strukturou. Je neuveritelne popraskany a obcas z nej odpadavaji telatka. Pokud se tak ty kusy ledu nejmenuji, je to chyba a nemelo by se tomu rikat teleni ledovce. Diky predchozimu slejvaku ledovec ztratil zbytky soudrznosti a pukal. Byl to zvuk velice podobny prasknuti petardy. Nekolikrat jsme videli i vlastni teleni, kdy pomerne velke kusy ledu odpadavaly do jezera pod ledovcem.

   Pak jsme se byli projet lodi po jezere. Kapitan se drzel dost daleko od ledovce (cca 100 m) a kdyz odpadl veky kus ledu z cela ledovce, pochopil jsem proc. Ledovec je vysoky asi 50-60 m a kdyz se velky kus odlomi, chvili dustojne leti vzduchem, pak dopadne do vody a udela obrovskou fontanu. Lod se chvili kolebala na vlnach, ktere i v nasi vzdalenosti mely cca pul metru. Kapitan ji ale velmi rychle postavil celem k vlnam, protoze to bylo opravdu neprijemne. Dokonce jsme videli nejake lidi, jak se po ledovci prochazeji.

   Priste zase budu pokracovat o dalsich divech teto zeme.

Milan